Jeremjáš 22
/b/Jer/22
- 1Toto praví Hospodin: „Sestup do domu krále judského a vyhlas tam toto slovo.
- 2Řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, ti, kdo přicházejí do těchto bran.
- 3Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouštějte se násilí, neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.
- 4Budete-li vskutku podle tohoto slova jednat, budou branami tohoto domu vcházet králové, kteří budou sedět po Davidovi na jeho trůnu, budou jezdit na voze i na koních, král i jeho služebníci i jeho lid.
- 5Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky.“
- 6Toto praví Hospodin o domě krále judského: „Byl jsi mi Gileádem a vrcholkem Libanónu. Učiním tě však pouští, městy, jež nebudou obývána.
- 7Posvětím proti tobě šiřitele zkázy, každého s jeho zbrojí, ti porazí tvé nejlepší cedry a vhodí do ohně.“
- 8Mnohé pronárody budou přecházet kolem tohoto města a jeden druhého se bude ptát: „Proč Hospodin takhle naložil s tímto velkým městem?“
- 9Dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“
- 10Neoplakávejte mrtvého, neprojevujte soustrast, plačte usedavě nad tím, kdo odchází, poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem.
- 11Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a z tohoto místa odešel: „Již se sem nevrátí.
- 12Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí.“
- 13„Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává.
- 14Kdo říká: ‚Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše, prorazím si v něm okna, obložím jej cedrem a natřu rudkou.‘
- 15Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví? Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil? Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo .
- 16Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře. Zda to neznamená, že mě znal? je výrok Hospodinův.
- 17Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd.“
- 18Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto: „Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, můj bratře, běda, sestro!‘ Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, pane, běda, veličenstvo!‘
- 19Bude pohřben, jako se pohřbívá osel, bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.“
- 20„Vystup na Libanón, dcero , a křič, ať zazní tvůj hlas v Bášanu. Křič z Abárímu, protože všichni tvoji milenci jsou roztříštěni.
- 21Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid. Řekla jsi: ,Nebudu poslouchat!‘ Byla jsi zvyklá už od svého mládí neposlouchat můj hlas.
- 22Všechny tvé pastýře spase vítr, tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a hanbit za všechno zlo, jež jsi spáchala .
- 23Ty, která ses usídlila na Libanónu, uhnízdila se na cedrech, jak budeš vzdychat, až na tebe přijdou bolesti, až se budeš svíjet jako rodička!“
- 24„Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud.
- 25Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců.
- 26Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete.
- 27Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“
- 28Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali?
- 29Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo.
- 30Toto praví Hospodin: „Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže, který nebude mít ve svých dnech zdar. Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!“
Jeremjáš 21