Lukáš 14
/b/Luke/14
- 1Jednou v sobotu vešel Ježíš do domu jednoho z předních farizeů, aby jedl u jeho stolu; a oni si na něj dávali pozor.
- 2Tu se před ním objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
- 3Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
- 4Oni však mlčeli. I dotkl se ho, uzdravil jej a propustil.
- 5Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned i v den sobotní?“
- 6Na to mu nedovedli dát odpověď.
- 7Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:
- 8„Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:
- 9‚Uvolni mu své místo!‘ a ty pak musíš s hanbou dozadu.
- 10Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval, a řekne ti: ‚Příteli, pojď dopředu!‘ Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
- 11Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
- 12Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
- 13Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
- 14Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
- 15Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím.“
- 16Ježíš mu řekl: „Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.
- 17Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘
- 18A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.‘
- 19Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!‘
- 20Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘
- 21Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: ‚Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
- 22A služebník řekl: ‚Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.‘
- 23Pán řekl služebníku: ‚Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.
- 24Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.‘“
- 25Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
- 26„Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
- 27Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
- 28Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
- 29Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
- 30‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘
- 31Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?
- 32Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
- 33Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
- 34Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
- 35Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Lukáš 13