Žalmy 71
/b/Ps/71
- 1Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! 
- 2Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. 
- 3Buď mi skalním příbytkem a budu se  tam  uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz! 
- 4Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka. 
- 5Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine,  v tebe už  od mládí doufám. 
- 6Na tebe jsem odkázán  už  ze života  matky , oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude  znít  stále. 
- 7Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště. 
- 8Z mých úst plně  zní  tvá chvála, den co den tě oslavuji. 
- 9Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. 
- 10Nepřátelé se  už  na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí, 
- 11prohlašují: „Bůh ho opustil, pusťte se za  ním , chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo.“ 
- 12Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš! 
- 13Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí. 
- 14Já však budu vytrvale čekat a vždy víc  a   nade vše tě budu chválit. 
- 15O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne  svědčit  o tvé spáse,  a   přece nestačím  všechno  vypovědět. 
- 16Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat. 
- 17Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy. 
- 18Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím  toto  pokolení se  skutky  tvé paže  a   s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. 
- 19Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám  sahá , vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven! 
- 20Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. 
- 21Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ. 
- 22A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citerou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele. 
- 23Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. 
- 24A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.