Píseň písní 1
/b/Song/1
- 1Nejkrásnější z písní Šalomounových.
- 2Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno.
- 3Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej – tvé jméno. Proto tě dívky milují.
- 4Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání opojnější než víno. Právem tě všichni milují.
- 5Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy.
- 6Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.
- 7Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů?
- 8„Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib.“
- 9Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně.
- 10Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené , tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel.
- 11Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.
- 12Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni.
- 13Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou.
- 14Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.
- 15Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice.
- 16Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň.
- 17Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.
