Báruk (a List Jeremjášův) 6
/b/Bar/6
- 1Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, budete jako zajatci odvlečeni do Babylónu Nebúkadnesarem, králem Babylóňanů.
- 2Až přijdete do Babylónu, budete tam po dlouhou dobu, až do sedmého pokolení. Pak vás odtamtud vyvedu v pokoji.
- 3Teď uvidíte v Babylónu bohy ze stříbra, ze zlata a ze dřeva, které lidé nosí na ramenou a kteří pronárodům nahánějí hrůzu.
- 4Vy se však varujte, abyste se nepřipodobňovali těm cizákům a nejednali podobně. Nebojte se jejich bohů ,
- 5až uvidíte zástup, jak se jim klaní zepředu i zezadu. Řekněte si v duchu: „ Jen tobě, Panovníku, sluší se klanět.“
- 6Můj anděl je s vámi, on ochrání vaše duše.
- 7Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.
- 8Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.
- 9Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.
- 10Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.
- 11I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.
- 12I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.
- 13Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.
- 14Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
- 15Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:
- 16jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.
- 17Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.
- 18Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují , ačkoli nemohou vidět ani jediné.
- 19Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ničí je i jejich šat.
- 20Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.
- 21Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí .
- 22Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
- 23Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.
- 24Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.
- 25Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.
- 26Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.
- 27Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.
- 28Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
- 29Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?
- 30V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.
- 31Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.
- 32Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.
- 33Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.
- 34Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.
- 35Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.
- 36Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.
- 37Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.
- 38Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.
- 39Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
- 40Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.
- 41Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.
- 42Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.
- 43A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní , posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.
- 44Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
- 45Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.
- 46Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?
- 47Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.
- 48Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.
- 49Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?
- 50Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.
- 51Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové?
- 52Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.
- 53Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.
- 54Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.
- 55Králi ani nepřátelům nekladou odpor.
- 56Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy?
- 57Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.
- 58A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.
- 59I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.
- 60Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.
- 61I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.
- 62Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.
- 63Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.
- 64Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
- 65Králům nezlořečí ani nežehnají.
- 66Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.
- 67Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.
- 68Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte.
- 69Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.
- 70Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.
- 71Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.
- 72Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.
Báruk (a List Jeremjášův) 5