1. Makabejská 1
/b/Macc1/1
- 1Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem.
- 2Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země.
- 3Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic.
- 4Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně.
- 5Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt.
- 6Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království.
- 7Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády.
- 8Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu.
- 9Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.
- 10Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry.
- 11V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“
- 12Ten návrh se zalíbil
- 13a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů.
- 14Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů
- 15a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla.
- 16Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi.
- 17Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem,
- 18a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných.
- 19Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil.
- 20Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma.
- 21Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením,
- 22i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat.
- 23Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech.
- 24Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím .
- 25Všude v Izraeli nastal velký smutek.
- 26Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen.
- 27Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala.
- 28I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.
- 29Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému.
- 30Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu.
- 31Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města.
- 32Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád.
- 33Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost.
- 34Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili.
- 35Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou.
- 36Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele.
- 37Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali.
- 38Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily.
- 39Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení.
- 40Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.
- 41Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát jednolitým lidem,
- 42že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily,
- 43i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
- 44Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí.
- 45Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky,
- 46poskvrnit svatyni a svaté věci,
- 47stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata,
- 48syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností,
- 49až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení.
- 50Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
- 51Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
- 52Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
- 53Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
- 54Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého Antiochos postavil na oltáři ‚ohyzdnou modlu‘; podobné oltáře stavěli také v okolních judských městech
- 55a pálili kadidlo u dveří domů a na ulicích.
- 56Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili.
- 57Byla-li u někoho nalezena Kniha smlouvy nebo hlásil-li se někdo k Zákonu, byl podle královského rozsudku popraven.
- 58Pohané dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech.
- 59Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném na vrchu oltáře.
- 60Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny,
- 61a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
- 62Mnozí v Izraeli však zůstali pevní a jen se utvrzovali v tom, že nebudou jíst nečisté.
- 63Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli.
- 64Na Izraele dolehl převeliký hněv.
