Marek 10
/b/Mark/10
- 1I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem.
- 2Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
- 3Odpověděl jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“
- 4Řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“
- 5Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
- 6Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
- 7proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce,
- 8a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.
- 9A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
- 10V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
- 11I řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
- 12a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“
- 13Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.
- 14Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
- 15Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“
- 16Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.
- 17Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
- 18Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
- 19Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!“
- 20On mu na to řekl: „Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí.“
- 21Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“
- 22On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
- 23Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“
- 24Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: „Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!
- 25Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
- 26Ještě více se zhrozili a říkali si: „Kdo tedy může být spasen?“
- 27Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“
- 28Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“
- 29Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,
- 30aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
- 31Mnozí první budou poslední a poslední první.“
- 32Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:
- 33„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,
- 34budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech vstane.“
- 35Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“
- 36Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“
- 37Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“
- 38Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“
- 39Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
- 40Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“
- 41Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
- 42Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.
- 43Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
- 44a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
- 45Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
- 46Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.
- 47Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
- 48Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
- 49Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ I zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“
- 50Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
- 51Ježíš mu řekl: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane, ať vidím!“
- 52Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila.“ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.
Marek 9