Pasáž: Žalmy 119,49-72
- 49Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
- 50Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
- 51Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
- 52Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
- 53Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
- 54Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
- 55V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
- 56Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat.
- 57Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
- 58O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
- 59Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
- 60Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
- 61Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
- 62Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
- 63Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
- 64Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 65Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.
- 66Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.
- 67Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
- 68Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 69Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.
- 70Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.
- 71Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.
- 72Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.