Žalmy 144
/b/Ps/144
- 1Davidův . Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!
- 2Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje.
- 3Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš?
- 4Člověk se podobá vánku, jeho dny jsou jak stín pomíjivé.
- 5Hospodine, nakloň nebesa a sestup! Dotkni se hor a bude se z nich kouřit.
- 6Udeř bleskem, rozptyl nepřátele , vypusť své šípy a uveď je v zmatek,
- 7vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců!
- 8Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná!
- 9Bože, chci ti zpívat novou píseň, s harfou o deseti strunách budu ti pět žalmy.
- 10Ty, jenž dáváš spásu králům, jenž Davida, svého služebníka, vyprošťuješ od zhoubného meče,
- 11vyprosti mě a vysvoboď z rukou cizozemců! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná.
- 12Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru.
- 13Naše sýpky ať jsou plné, ať skýtají hojnost všeho. Našich ovcí ať je na tisíce, desetitisíce všude vůkol,
- 14náš skot ať je březí. Ať nás nepostihne vpád a odvlékání, ať nezazní žalostný křik na ulicích.
- 15Blaze lidu, jemuž se tak daří. Blaze lidu, jehož Bohem je Hospodin!
Žalmy 143