Pasáž: 1 korintskym 12,17-28
- 17Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?
- 18Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.
- 19Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?
- 20Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.
- 21Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“
- 22A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,
- 23a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,
- 24jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,
- 25aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.
- 26Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.
- 27Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
- 28A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.