Ezechiel 24
/b/Ezek/24
- 1I stalo se ke mně slovo Hospodinovo v devátém roce, desátého měsíce, desátého  dne  toho měsíce: 
 - 2„Lidský synu, napiš si jméno dne, právě tohoto dne. Právě v tento den napadl babylónský král Jeruzalém. 
 - 3Předlož vzpurnému domu podobenství a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Přistav hrnec, přistav, a také do něho nalej vodu. 
 - 4Naházej do něho díly  masa , samé dobré díly, kýtu a plece, naplň  jej  vybranými kostmi. 
 - 5Vezmi vybraný  kus  bravu, kosti narovnej vespod  a   uveď to do největšího varu; ať se v něm vaří i ty kosti.“ 
 - 6Proto praví Panovník Hospodin toto: „Běda městu, v němž  teče  krev, hrnci, v němž zůstává připálenina, z něhož připálenina nesejde. Vytahuj z něho díl po dílu, o  město  se nebude losovat, 
 - 7neboť krev, kterou  prolilo , zůstává uprostřed něho, nechalo ji téci na holou skálu, nevylilo ji na zem, aby ji přikryl prach. 
 - 8Ať se zvedne rozhořčení, ať vzplane pomsta! Nechám tu krev na holé skále a nebude přikryta.“ 
 - 9Proto praví Panovník Hospodin toto: „Běda městu, v němž  teče  krev, teď já udělám velkou hranici. 
 - 10Nalož hodně dříví, rozdmýchej oheň, dej maso vařit a úplně je rozvař, až se kosti připálí. 
 - 11Prázdný  hrnec  postav na žhavé uhlí, aby se rozpálil a jeho měď se rozžhavila; ať se v něm roztaví jeho nečistota a jeho připálenina vezme za své. 
 - 12Marná námaha! Množství jeho připáleniny z něho nesejde. Do ohně s jeho připáleninou! 
 - 13Ve tvé nečistotě je mrzkost; pročišťoval jsem tě, ale neočistilo ses od své nečistoty. Nebudeš už čisté, dokud na tobě neuspokojím své rozhořčení. 
 - 14Já, Hospodin, jsem promluvil;  však to  přijde, učiním  to , nepolevím, nepocítím lítost a nebudu  toho  želet. Budu tě soudit podle tvé cesty a tvých skutků, je výrok Panovníka Hospodina.“ 
 - 15I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 
 - 16„Lidský synu, hle, já ti náhlou ranou vezmu žádost tvých očí, ale ty nenaříkej, neplač, neuroň ani slzu. 
 - 17Sténej potichu, nekonej smuteční obřady za mrtvé, oviň si turban, na nohy si obuj opánky, nezahaluj si vous a nejez  smuteční  chléb,  který ti  lidé  přinesou .“ 
 - 18Ráno jsem  o tom  mluvil k lidu a večer mi zemřela žena. A já jsem ráno učinil, jak mi bylo přikázáno. 
 - 19I řekl mi lid: „Neoznámíš nám, co pro nás  znamená  to, co děláš?“ 
 - 20Odvětil jsem jim: „Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 
 - 21Řekni izraelskému domu: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já znesvětím svou svatyni, pýchu vaší moci, žádost vašich očí a libost vaší duše. A vaši synové a vaše dcery, které zanecháte, padnou mečem. 
 - 22Pak se zachováte tak, jak jsem se zachoval já. Nezahalíte si vous a nebudete jíst  smuteční  chléb,  který vám  lidé  přinesou . 
 - 23Na hlavách  budete mít  turbany a na nohou opánky, nebudete naříkat ani plakat; zahynete pro své nepravosti a  jen  budete vzdychat jeden přes druhého. 
 - 24Ezechiel je vám předzvěstí. Zachováte se ve všem jako on. Až k tomu dojde, poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“ 
 - 25„Ty, lidský synu,  slyš . Zdali jim v  ten  den nevezmu jejich záštitu, jejich veselí  a   ozdobu, žádost jejich očí a to, k čemu tíhne jejich duše, jejich syny a dcery? 
 - 26V onen den k tobě přijde jeden z těch, kdo vyváznou, a podá zprávu. 
 - 27V onen den se ti otevřou ústa  v přítomnosti  toho, kdo vyvázl, a ty promluvíš a nebudeš už němý. Jsi jim předzvěstí. I poznají, že já jsem Hospodin.“