Kazatel 8
/b/Eccl/8
- 1Kdo se vyrovná moudrému a kdo zná výklad věcí? Moudrost prosvítí člověku tvář, i tvrdost jeho tváře se změní.
 - 2Pravím : Dbej na králův rozkaz, a to kvůli přísaze Boží. 
 - 3Neodcházej náhle od něho, nestůj při zlé věci; neboť on může učinit všechno, co se mu zlíbí. 
 - 4Vždyť královo slovo má moc a kdo mu řekne: „Co  to  děláš?“ 
 - 5Kdo dbá na příkazy, neokusí nic zlého, srdce moudrého ví, že  nastane  čas soudu. 
 - 6Nad každým děním nastane čas soudu; na člověku je mnoho zlého. 
 - 7Nikdo neví, co nastane; kdo oznámí  člověku , jak bude? 
 - 8Není člověka, jenž by měl svého ducha v moci, nezadrží jej, nemá moc nade dnem smrti; z toho boje není východiska, svévole nezachrání toho, kdo ji páchá. 
 - 9To všechno jsem viděl, když jsem si předsevzal zabývat se vším, co se pod sluncem děje v čase, kdy má člověk moc nad člověkem a působí mu zlo. 
 - 10Hned nato jsem pohleděl na pohřbené svévolníky; přicházívali a odcházeli ze svatého místa a ve městě se zapomínalo, jak jednali. Také to je pomíjivost. 
 - 11Poněvadž nad zločinem není hned vykonán rozsudek, tíhne srdce lidských synů k páchání zla. 
 - 12Přestože hříšník páchá zlo stokrát a  lhůta  se mu prodlužuje, já vím, že dobře bude těm, kdo se bojí Boha,  těm , kdo se bojí jeho tváře. 
 - 13Avšak svévolníkovi se dobře nepovede,  život  se mu  ani  o den neprodlouží,  bude   jako stín, protože nemá bázeň před Boží tváří. 
 - 14Další  pomíjivost, která se na zemi vyskytuje: Jsou spravedliví, které jako by poznamenalo dílo svévolníků, a jsou svévolníci, které jako by poznamenalo dílo spravedlivých. Řekl jsem  si , že i to je pomíjivost. 
 - 15I vychvaloval jsem radost, protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. To ho provází při jeho pachtění ve dnech života, které mu Bůh pod sluncem dopřál. 
 - 16Jakmile jsem si předsevzal poznat moudrost, viděl jsem, co je na zemi lopoty; ve dne ani v noci  člověk  neokusí spánku. 
 - 17Spatřil jsem též, že veškeré dílo Boží, dílo, které se pod sluncem koná, není člověk schopen postihnout; ať se při  tom  hledání pachtí  sebevíc ,  všechno  nepostihne. Ani moudrý, řekne-li, že zná  to či ono,  není schopen  všechno  postihnout.