Pasáž: genesis 21,5-20
- 5Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil.
- 6Tu Sára řekla: „Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší.“
- 7A dodala: „Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit syny? A přece jsem mu porodila syna, ačkoli je stár.“
- 8Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izáka odstavili, vystrojil Abraham veliké hody.
- 9Sára však viděla, že syn, jehož Abrahamovi porodila Hagar egyptská, je poštívač.
- 10Řekla Abrahamovi: „Zapuď tu otrokyni i jejího syna! Přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.“
- 11Ale Abraham se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna.
- 12Bůh však Abrahamovi řekl: „Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.
- 13Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.“
- 14Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi.
- 15Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním křoviskem.
- 16Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se.
- 17Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: „Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je.
- 18Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ.“
- 19Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
- 20A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem.