Genesis 29, 1 - 14
- 1Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu.
- 2Pojednou spatřil v poli studni, u níž odpočívala tři stáda ovcí. Z té studně napájeli stáda. Na jejím otvoru byl veliký kámen.
- 3Když přihnali všechna stáda, odvalovali kámen z otvoru studně a napájeli ovce; potom zase kámen přivalili zpět na otvor studně.
- 4I řekl jim Jákob: „Bratří, odkud jste?“ Odvětili: „Jsme z Cháranu.“
- 5Otázal se jich: „Znáte Lábana, syna Náchorova?“ Řekli: „Známe.“
- 6Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“ Odpověděli: „Dobře. Však tady přichází jeho dcera Ráchel s ovcemi.“
- 7Tu řekl: „Ještě je jasný den, není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte pást.“
- 8Odpověděli: „Nemůžeme, dokud nebudou sehnána všechna stáda; pak odvalíme kámen z otvoru studně a napojíme ovce.“
- 9Když ještě s nimi rozmlouval, přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřka.
- 10Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a jeho ovce, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studně a napojil ovce Lábana, bratra své matky.
- 11Jákob pak Ráchel políbil a hlasitě zaplakal.
- 12Oznámil jí, že je synovec jejího otce a syn Rebeky. Běžela to povědět svému otci.
- 13Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, běžel mu vstříc, objal ho, políbil a uvedl do svého domu. A on vypravoval Lábanovi všechno, co se přihodilo.
- 14Lában mu řekl: „Ty jsi má krev a mé tělo!“ Pobyl tedy u něho celý měsíc.
