Genesis 32, 1 - 21
- 1Za časného jitra políbil Lában své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se opět ke svému domovu.
- 2Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové.
- 3Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: „To je tábor Boží,“ a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště) .
- 4Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru, na pole Edómské,
- 5a přikázal jim: „Vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana.
- 6Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě , svému pánu, abych získal tvoji přízeň.“
- 7Poslové se vrátili k Jákobovi a řekli: „Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on ti už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů.“
- 8Tu padla na Jákoba veliká bázeň a tíseň. Rozdělil proto lid, který byl s ním, i brav a skot a velbloudy do dvou táborů,
- 9neboť si řekl: „Přijde-li Ezau k prvnímu táboru a pobije jej, může ještě zbylý tábor vyváznout.“
- 10Dále Jákob řekl: „Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: ‚Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.‘
- 11Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.
- 12Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi.
- 13Ty jsi přece řekl: ‚Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.‘“
- 14A přenocoval tam té noci. Pak vzal z toho, co vyzískal, dar na usmířenou pro svého bratra Ezaua:
- 15dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů,
- 16třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.
- 17
To vše předal svým služebníkům, každé stádečko zvlášť, a řekl jim: „Jděte napřed a ponechte mezi jednotlivými stádečky odstup.“
- 18A prvnímu přikázal: „Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou,
- 19odvětíš: ‚Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.‘“
- 20Tak přikázal i druhému a třetímu a všem, kteří šli za stádečky. Řekl: „V tomto smyslu mluvte s Ezauem, až na něj narazíte.
- 21A dodejte: ‚Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě. ‘“
