Pasáž: list jakubuv 1,1-11
- 1Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
- 2Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
- 3Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
- 4A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
- 5Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
- 6Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
- 7Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
- 8je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
- 9Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
- 10a bohatý ať myslí na své ponížení – vždyť pomine jako květ trávy:
- 11vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.