Pasáž: rimanum 15,1-13
- 1My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.
- 2Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.
- 3Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: ‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘
- 4Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
- 5Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
- 6a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
- 7Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
- 8Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby dané otcům
- 9a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno: ‚Proto vzdám tobě chválu mezi národy a jménu tvému žalmy zpívati budu.‘
- 10A dále je řečeno: ‚Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.‘
- 11A opět: ‚Chvalte Hospodina, všichni národové, a vzdej mu chválu, lid všech zemí.‘
- 12A Izaiáš k tomu říká: ‚Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.‘
- 13Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.