Žalmy 119
/b/Ps/119
- 1Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon.
- 2Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem.
- 3Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou.
- 4Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala.
- 5Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení.
- 6Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání.
- 7Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům.
- 8Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj!
- 9Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.
- 10Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání.
- 11Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.
- 12Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 13Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst.
- 14Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění.
- 15O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky.
- 16Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo.
- 17Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova.
- 18Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.
- 19Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání.
- 20V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době.
- 21Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání.
- 22Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám.
- 23I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních,
- 24tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci.
- 25Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova.
- 26Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 27Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech.
- 28Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova.
- 29Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj.
- 30Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy.
- 31Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!
- 32Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost.
- 33Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat.
- 34Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem.
- 35Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji.
- 36Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.
- 37Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.
- 38Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni.
- 39Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé.
- 40Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život.
- 41Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl,
- 42a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo.
- 43Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud.
- 44Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy.
- 45Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji.
- 46O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben.
- 47Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval.
- 48Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních.
- 49Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
- 50Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
- 51Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
- 52Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
- 53Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
- 54Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
- 55V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
- 56Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat.
- 57Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
- 58O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
- 59Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
- 60Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
- 61Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
- 62Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
- 63Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
- 64Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 65Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.
- 66Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.
- 67Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
- 68Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 69Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.
- 70Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.
- 71Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.
- 72Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.
- 73Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním.
- 74Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo.
- 75Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou.
- 76Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl.
- 77Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
- 78Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím.
- 79Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají.
- 80Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben.
- 81Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.
- 82Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?
- 83Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl .
- 84Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?
- 85Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.
- 86Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!
- 87Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.
- 88Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.
- 89Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.
- 90Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
- 91Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
- 92Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.
- 93Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.
- 94Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.
- 95Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.
- 96Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
- 97Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.
- 98Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.
- 99Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.
- 100Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.
- 101Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.
- 102Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu .
- 103Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.
- 104Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.
- 105Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.
- 106Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.
- 107Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.
- 108Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.
- 109Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.
- 110Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
- 111Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.
- 112V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
- 113Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
- 114Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.
- 115Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.
- 116Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.
- 117Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.
- 118Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.
- 119Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
- 120Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.
- 121Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.
- 122Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.
- 123Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.
- 124Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 125Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.
- 126Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.
- 127Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.
- 128Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.
- 129Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává.
- 130Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.
- 131Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních.
- 132Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno.
- 133Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne.
- 134Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet.
- 135Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
- 136Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon.
- 137Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech.
- 138Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda.
- 139Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova.
- 140Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval.
- 141Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk , avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl.
- 142Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda.
- 143Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením.
- 144Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít.
- 145Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat.
- 146Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet.
- 147Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo.
- 148Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl.
- 149Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život.
- 150Blíží se už , kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého.
- 151Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda.
- 152Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ.
- 153Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám.
- 154Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl.
- 155Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení.
- 156Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život.
- 157Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím.
- 158Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl.
- 159Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život.
- 160To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný.
- 161Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova.
- 162Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist.
- 163Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon.
- 164Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy.
- 165Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou.
- 166S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním.
- 167Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval.
- 168Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty.
- 169Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova.
- 170Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl.
- 171Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš.
- 172Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá.
- 173Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil.
- 174Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
- 175Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy.
- 176Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!
Žalmy 118