Pasáž: Žalmy 40,7-17
- 7Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál, nýbrž protesals mi uši; nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích.
- 8Tu jsem řekl: Hle, přicházím, jak ve svitku knihy o mně stojí psáno.
- 9Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.
- 10Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění. Že v tom svým rtům nezbraňuji, víš sám, Hospodine.
- 11Spravedlnost tvou jsem ve svém srdci neskryl, hovořil jsem o tvé pravdě a tvé spáse. Nezatajil jsem tvé milosrdenství a věrnost velikému shromáždění.
- 12Ty mně, Hospodine, neodepřeš svoje slitování. Kéž mě stále opatruje tvoje milosrdenství a věrnost!
- 13Tolik zla mě obklopilo, že mu není počtu. Postihly mě moje nepravosti, že nemohu ani vzhlédnout. Je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvahu jsem pozbyl.
- 14Hospodine, rač mě vysvobodit, Hospodine, na pomoc mi pospěš!
- 15Ať se zardí hanbou všichni, kteří mi o život ukládají a vzít mi jej chtějí, ať táhnou zpět, ať se stydí ti, kdo mi zlo přejí.
- 16Za svou hanebnost ať vzbuzují úděs ti, kdo mi říkají: „Dobře ti tak!“
- 17Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: „Hospodin je velký“ ti, kdo milují tvou spásu.