Pasáž: Žalmy 49,6-20
- 6Proč bych se bál ve zlých dnech, když mě obklopují zvrhlí záškodníci,
- 7kteří spoléhají na své jmění a svým velkým bohatstvím se chlubí?
- 8Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe.
- 9Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho ,
- 10že by natrvalo, neustále žil a nedočkal se zkázy.
- 11Vždyť vidí, že umírají moudří, hynou stejně jako hlupák nebo tupec a své jmění zanechají jiným.
- 12Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role.
- 13Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou.
- 14To je cesta těch, kdo bláznovství se drží ; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech.
- 15Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá.
- 16Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme!
- 17Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu;
- 18zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí.
- 19I když zaživa si dobrořečil: „Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře,“
- 20musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo.