Pasáž: Žalmy 62,2-9
- 2Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.
- 3Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese.
- 4Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.
- 5Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru.
- 6Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá .
- 7Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
- 8Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
- 9Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.