Pasáž: Exodus 15,8-17
- 8Dechem tvého chřípí počaly se kupit vody, příboje zůstaly stát jako hráze, sesedly se tůně propastné v klín moře.
- 9Nepřítel si řekl: ‚Pustím se za nimi , doženu je , rozdělím kořist, ukojím jimi svou duši, meč vytasím, podrobí si je má ruka.‘
- 10Zadul jsi svým dechem a moře je zavalilo, potopili se jak olovo v nesmírných vodách.
- 11Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine? Kdo je jako ty, tak velkolepý ve svatosti, hrozný v chvályhodných skutcích , konající divy?
- 12Vztáhl jsi pravici a země je pohltila.
- 13Svým milosrdenstvím jsi vedl tento lid, který jsi vykoupil, provázel jsi jej svou mocí ke své svaté nivě.
- 14Uslyšely o tom národy a zmocnil se jich neklid, bolest sevřela obyvatele Pelišteje.
- 15Tehdy se zhrozili edómští pohlaváři, moábské vůdce zachvátilo chvění, všichni obyvatelé Kenaanu propadli zmatku.
- 16Padla na ně hrůza a strach; pro velikost tvé paže zmlknou jako kámen, dokud, Hospodine, neprojde tvůj lid, dokud neprojde ten lid, který sis získal.
- 17Přivedeš a zasadíš je na hoře svého dědictví, kde jsi, Hospodine, připravil své sídlo k přebývání, kde tvé ruce, Panovníku, svatyni si přichystaly.