Micheáš 2, 1 - 5
- 1Běda těm, kdo strojí ničemnosti, páchají zlo na svých ložích, dopouštějí se ho za jitřního světla; na to mají dost sil.
- 2Žádostivě dychtí po polích – a uchvacují, po domech – a zabírají. Utiskují muže i jeho dům, člověka i jeho dědictví.
- 3Proto praví Hospodin toto: Hle, já na tu čeleď strojím zlo, z něhož nevyvléknete své šíje. Přestanete chodit povýšeně, bude to zlý čas.
- 4V onen den o vás užijí pořekadel, strhne se žalostné bědování: „Je po všem !“ „Přišla na nás záhuba,“ řeknete, „podíl mého lidu je pryč, kterak jsem o něj přišel! Naše pole připadlo odpadlíku.“
- 5Ano, nebudeš mít nikoho, kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.
