Izajáš 48
/b/Isa/48
- 1Slyšte to, dome Jákobův, vy, kdo jménem Izraelovým se nazýváte a z vod Judových jste vyšli, vy, kdo při Hospodinově jménu přísaháte, připomínáte si Boha Izraele, ne však pravdivě a spravedlivě. 
 - 2Podle města svatého se nazývají, hledají oporu v Bohu Izraele, jehož jméno je Hospodin zástupů. 
 - 3„Co se stalo na počátku, oznámil jsem předem, z mých úst  to  vyšlo, ohlásil jsem  to ; náhle jsem zasáhl a stalo se  to . 
 - 4Přestože jsem věděl, jak jsi zatvrzelý, že tvá šíje je železná spona a tvé čelo z bronzu, 
 - 5oznamoval jsem ti  všechno  předem; dříve než co nastalo, jsem ti  to  ohlašoval, abys neříkal: ‚To udělala má modlářská stvůra, má tesaná a moje litá modla dala k tomu příkaz.‘ 
 - 6Slyšels  o tom .  Teď  se na  to  všechno dívej! A  co  vy? Což  také něco  oznámíte? Od nynějška ti chci ohlašovat nové věci, utajené, že o nich  nic  nevíš. 
 - 7Právě teď jsou stvořeny, nikoli předtím, přede dneškem jsi o nich  nic  neslyšel a říci nemůžeš: ‚Hle, já  to  znám.‘ 
 - 8Nic jsi neslyšel, nic jsi nepoznal, tvé ucho předtím nic nezaslechlo. Vím, že jsi věrolomník věrolomný, říká se ti přece nevěrník  už  ze života  matky ; 
 - 9zdržoval jsem svůj hněv pro své jméno, pro svou chválu jsem se kvůli tobě krotil, nevyhladil jsem tě. 
 - 10Hle, přetavil jsem tě, ne však jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v tavicí peci utrpení. 
 - 11Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být  mé jméno  znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám.“ 
 - 12„Poslouchej mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já, já jsem ten první, já jsem i poslední. 
 - 13Ano, moje ruka založila zemi, má pravice nebesa rozvinula; zavolám-li na ně, stanou tady spolu. 
 - 14Vy všichni se shromažďte a slyšte: Kdo z nich oznámil tyto věci? Hospodin jej miluje, on splní jeho záměr proti Babylónu; jeho paže  zasáhne   Kaldejce. 
 - 15Já sám jsem to prohlásil, já jsem ho povolal, přivedl jsem ho a jeho cesta bude zdárná. 
 - 16Přistupte ke mně  a   slyšte toto: Od počátku nemluvím potají, od chvíle, kdy se to  začalo  dít, jsem při tom.“ A nyní mne posílá Panovník Hospodin a jeho duch. 
 - 17Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já tě vyučuji tomu, co je ku prospěchu, uvádím tě na cestu, po níž půjdeš. 
 - 18Jen kdybys dal pozor na má přikázání, byl by tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny, 
 - 19tvého potomstva by bylo jako písku a těch, kteří vzejdou z tvého lůna, jako jeho zrnek; nebylo by vyťato a zahlazeno přede mnou jeho jméno.“ 
 - 20„Odejděte z Babylónu, prchněte od Kaldejců! S plesáním to oznamujte,  všude  rozhlašujte, rozneste to až do končin země, rcete: ‚Hospodin vykoupil Jákoba, svého služebníka.‘ 
 - 21Nebudou žíznit, až je povede vyschlými kraji, vodu ze skály jim vyvede jak bystřinu, rozpoltí skálu a v hojnosti potekou vody.“ 
 - 22„Nemají pokoj svévolníci,“ praví Hospodin.