Jeremjáš 13
/b/Jer/13
- 1Toto mi řekl Hospodin: „Jdi si koupit lněný pás, dej si jej kolem beder a nesmáčej jej ve vodě.“ 
 - 2Koupil jsem si tedy pás, jak  ke mně  Hospodin promluvil, a dal jsem si  jej  kolem beder. 
 - 3Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé: 
 - 4„Vezmi pás, který sis koupil a jejž máš kolem beder, vstaň  a   jdi k Eufratu a tam jej ukryj ve skalní trhlině.“ 
 - 5I šel jsem a ukryl jsem jej u Eufratu, jak mi Hospodin přikázal. 
 - 6Po uplynutí mnoha dnů mi Hospodin  opět  řekl: „Vstaň  a   jdi k Eufratu a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam ukrýt.“ 
 - 7Šel jsem tedy k Eufratu a vyhrabal jsem pás z místa, kam jsem jej ukryl. A hle, pás byl zničen, k ničemu se nehodil. 
 - 8Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 
 - 9„Toto praví Hospodin: Tak zničím pýchu Judy a nesmírnou pýchu Jeruzaléma. 
 - 10Tento zlý lid, který se vzpírá slyšet má slova  a   žije si podle svého zarputilého srdce, chodí za jinými bohy, slouží jim a klaní se jim, bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí. 
 - 11Jako pás přilne k bedrům muže, tak jsem k sobě přimkl celý dům izraelský a dům judský, je výrok Hospodinův, aby se mi stali lidem, jménem, chválou a oslavou. Ale neuposlechli.“ 
 - 12Proto jim vyřídíš toto slovo: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý měch se plní vínem. Namítnou ti: ‚Cožpak nevíme, že se každý měch plní vínem?‘ 
 - 13Nato jim řekneš: Toto praví Hospodin: Hle, já opojím všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí na Davidově trůnu, kněze a proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma, 
 - 14a roztříštím je jednoho o druhého, otce i syny, je výrok Hospodinův; budu bez soucitu, bez lítosti a bez slitování, až je budu ničit.“ 
 - 15Slyšte a naslouchejte, nebuďte domýšliví, tak promluvil Hospodin. 
 - 16Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než způsobí tmu, dříve než nohama narazíte o zšeřelé hory. S nadějí se upínáte k světlu, ale on učinil z něho šero smrti, obestřel je černým mračnem. 
 - 17Jestliže o tom nechcete slyšet, vskrytu bude plakat má duše kvůli  vaší  povýšenosti, slzy mi proudem potečou z očí, až bude Hospodinovo stádce vedeno do zajetí. 
 - 18Poruč králi a královně: „Seďte v ponížení, vždyť spadla z vašich hlav koruna, která vás zdobila. 
 - 19Města na jihu byla uzavřena a není nikoho, kdo by  je  otevřel. Celý Juda byl přestěhován, přestěhován do jednoho.“ 
 - 20Pozvedni oči a hleď na ty, kdo přicházejí od severu. „Kde je tobě svěřené stádo, ovce, jež byly tvou ozdobou? 
 - 21Co řekneš, až nad tebou ustanoví tvými pohlaváry  a   vůdci ty, které jsi učila? Což tě pak nezachvátí porodní bolesti jako rodičku? 
 - 22Řekneš-li si v srdci: ‚Proč mě to potkalo?‘ Pro množství tvých nepravostí byla ti vyhrnuta sukně a bylas vydána násilí. 
 - 23Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? – 
 - 24Rozptýlím je jako stébla slámy, jež poletují ve větru z pouště.“ 
 - 25„To je tvůj los, úděl, jejž jsem ti vyměřil, je výrok Hospodinův. Poněvadž jsi na mě zapomněla, spoléhala ses na klam. 
 - 26To já jsem ti zvedl sukni přes tvář a byla vidět tvá hanba, 
 - 27tvé cizoložství a tvá vášnivost, mrzký skutek tvého smilstva. Na pahorcích v poli jsem viděl tvé ohyzdné modly. Běda tobě, Jeruzaléme. Nejsi čistý! Jak dlouho ještě?“