Marek 8
/b/Mark/8
- 1Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: 
 - 2„Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. 
 - 3Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“ 
 - 4Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“ 
 - 5Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“ 
 - 6Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu. 
 - 7Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali. 
 - 8I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů. 
 - 9Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. 
 - 10Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských. 
 - 11Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli. 
 - 12V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“ 
 - 13Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh. 
 - 14Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb. 
 - 15Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“ 
 - 16I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba. 
 - 17Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá? 
 - 18Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se, 
 - 19když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“ 
 - 20„A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ 
 - 21Řekl jim: „Ještě nechápete?“ 
 - 22Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl. 
 - 23I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ 
 - 24On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“ 
 - 25Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně. 
 - 26Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď!“ 
 - 27Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“ 
 - 28Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“ 
 - 29Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“ 
 - 30I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali. 
 - 31A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. 
 - 32A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. 
 - 33On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ 
 - 34Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. 
 - 35Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. 
 - 36Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? 
 - 37Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? 
 - 38Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“