2. Samuelova 23
/b/Sam2/23
- 1Toto jsou Davidova poslední slova: „Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže Nejvyšším povýšeného, pomazaného Bohem Jákobovým, líbezného pěvce izraelských žalmů.
- 2Hospodinův duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč jeho.
- 3Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: Kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni,
- 4je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země.
- 5I když můj dům před Bohem takový není, ustanovil pro mne věčnou smlouvu ve všem uspořádanou a dodrženou. Je to veškerá má spása a veškeré blaho, odjinud nevzejde nic.
- 6Ničemník bude jak trní zavržené všemi, nikdo na ně rukou nesáhne.
- 7Ten, kdo by se ho chtěl dotknout, vezme železo, násadu kopí. Budou sežehnuti a spáleni ohněm ve svém sídle.“
- 8Toto jsou jména Davidových bohatýrů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce osádky. Ten s rozkoší vrhal oštěp; naráz jich proklál osm set.
- 9Po něm Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova, jeden ze tří bohatýrů, kteří byli s Davidem, když dráždili Pelištejce a ti se tam shromáždili k boji; izraelští muži též přitáhli.
- 10Povstal a bil Pelištejce, až se mu ruka unavila a křečovitě svírala meč. Toho dne připravil Hospodin veliké vysvobození. Lid se obrátil za ním a už jen obíral pobité .
- 11Po něm byl Šama, syn Ageův, Hararský. Pelištejci se shromáždili do houfu; byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utíkal.
- 12On se postavil doprostřed toho dílu, osvobodil jej a bil Pelištejce. Tak Hospodin připravil veliké vysvobození.
- 13Jiní tři ze třiceti vůdců sestoupili a přišli o žních k Davidovi do jeskyně Adulámu. Pelištejský houf ležel v dolině Refájců.
- 14David byl tehdy ve skalní skrýši, postavení Pelištejců bylo tenkrát u Betléma.
- 15Tu David zatoužil: „Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?“
- 16Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, a přinesli ji Davidovi. On však nechtěl pít, nýbrž vykonal jí úlitbu Hospodinu.
- 17Řekl: „Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?“ Proto se jí nechtěl napít. To vykonali ti tři bohatýři.
- 18Také Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdce tří. I on zamával kopím a proklál jich na tři sta. Mezi těmi třemi byl nejproslulejší.
- 19Byl z těch tří nejváženější a byl jejich velitelem, ale oněm třem prvním se nevyrovnal.
- 20Benajáš, syn Jójady, syna zdatného muže z Kabseelu, muže mnoha činů, ubil dva moábské reky a sestoupil a ubil v jámě lva; byl tehdy sníh.
- 21Ubil též Egypťana hrozného vzezření; Egypťan měl v ruce kopí. Sestoupil k němu s holí, vytrhl Egypťanovi kopí z ruky a jeho vlastním kopím ho zabil.
- 22Toto vykonal Benajáš, syn Jójadův. A byl mezi těmi třemi bohatýry proslulý.
- 23Z těch třiceti byl nejváženější, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. David ho přidělil ke své tělesné stráži.
- 24Mezi těmi třiceti byl také Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského,
- 25Šama Charódský, Elíka Charódský,
- 26Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského,
- 27Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský,
- 28Salmón Achóchejský, Mahraj Netófský,
- 29Cheleb, syn Baany Netófského, Ítaj, syn Ríbaje z Gibeje Benjamínovců,
- 30Benajáš Pireatónský, Hidaj z Gaašských úvalů,
- 31Abí-albón Arbátský, Azmávet Barchúmský,
- 32Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášenových Jónatan,
- 33Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Ararského,
- 34Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského,
- 35Chesrav Karmelský, Paaraj Arbejský,
- 36Jigál, syn Nátana ze Sóby, Baní Gádský,
- 37Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina,
- 38Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský
- 39a Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.
2. Samuelova 22