Jób 27
/b/Job/27
- 1Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
- 2„Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
- 3Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,
- 4mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
- 5Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
- 6setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
- 7Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
- 8Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?
- 9Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
- 10Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?
- 11Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.
- 12Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?
- 13Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
- 14Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;
- 15ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.
- 16Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,
- 17co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.
- 18Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
- 19Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.
- 20Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,
- 21odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.
- 22Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.
- 23Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“
Jób 26