2. Makabejská 5
/b/Macc2/5
- 1V té době připravoval Antiochos druhý vpád do Egypta.
- 2Stalo se však, že v celém městě se skoro po čtyřicet dní zjevovali ve vzduchu pádící jezdci v zlatém odění, kohorty vyzbrojené kopími a tasenými meči.
- 3Seřazené šiky jízdy prováděly proti sobě útoky a nájezdy, štíty se zvedaly proti množství kopí a proti střelám šípů, zlaté ozdoby se třpytily na různých druzích brnění.
- 4Všichni si přáli, aby to zjevení bylo dobrým znamením .
- 5Když se rozšířila lživá pověst, že Antiochos zemřel, Jáson sebral ne méně než tisíc mužů a podnikl náhlý útok na město. Obránci shromáždění na hradbách byli přemoženi a město bylo nakonec dobyto, takže Menelaos musel utéci do hradu.
- 6Jáson začal bezohledně popravovat vlastní spoluobčany; nepovážil, že válečný úspěch proti vlastním občanům je vlastně jeho největším neštěstím. Domníval se, že způsobil porážku nepřátelům, a ne svým krajanům.
- 7Však se také k vládě nedostal, jeho spiknutí skončilo hanbou a on se jako uprchlík vrátil zpět do Amónska.
- 8Posléze tedy došel zlého konce. Obviněn u Arety, arabského tyrana, utíkal z města do města všemi pronásledován, nenáviděn jako odpadlík od Zákona, proklínán jako kat vlasti a svých spoluobčanů. Nakonec byl vypuzen do Egypta.
- 9Ten, který z vlasti vypovídal, sám zahynul ve vyhnanství, když se dostal přes moře k Lakedaimónským, kde doufal najít útočiště u příbuzných.
- 10Ten, který nechával ležet mnohé nepohřbené, sám zůstal neoplakáván; nedostalo se mu žádného pohřbu, natož odpočinku v hrobě jeho otců.
- 11Když se zpráva o tom dostala ke králi, došel k závěru, že Judsko se chce odtrhnout. Rozzuřen divokým vztekem vytáhl z Egypta a ztečí dobyl město.
- 12Svým vojákům poručil, aby pobíjeli nemilosrdně všechny, kdo jim padnou do rukou , a aby povraždili i ty, kdo se utekli do domů.
- 13Nastalo krveprolití mladých i starých, zabíjení nedospělých, žen a dětí, vraždění panen i kojenců.
- 14Za pouhé tři dny činily ztráty osmdesát tisíc lidí ; z toho čtyřicet tisíc bylo pobito vojenskými oddíly a neméně tolik bylo prodáno do otroctví.
- 15Ale to všechno králi nestačilo; odvážil se vstoupit do nejposvátnějšího chrámu na zemi v doprovodu Menelaa, zrádce Zákona a vlasti.
- 16Do nečistých rukou bral posvátné nádoby, špinavýma rukama se zmocnil darů, které jiní králové věnovali pro zvelebení, slávu a čest Místa.
- 17Ve své povýšenosti Antiochos neviděl, že se Pán pro hříchy obyvatel města nakrátko rozhněval, a proto nevzhlédl na Místo.
- 18Kdyby nebylo bývalo zatíženo četnými hříchy, byl by ihned zahnán a zbičován, a tím odvrácen od svého drzého úmyslu, podobně jako Héliodóros, poslaný králem Seleukem prohlédnout pokladnici.
- 19Hospodin si ovšem nevyvolil národ kvůli Místu, nýbrž Místo kvůli národu.
- 20Proto mělo i Místo podíl na těžkostech, které potkaly národ, a později mělo mít i účast na dobrodiní. V hněvu Vševládnoucího opuštěné, mělo být zase se vší slávou povzneseno, až se velký Pán usmíří.
- 21Antiochos potom odnesl z chrámu tisíc osm set talentů a spěšně odtáhl do Antiochie. Zaslepen zpupností se domníval, že by dokázal učinit zemi splavnou a moře schůdné – tak bylo jeho srdce povýšené.
- 22Ponechal tam úředníky, aby týrali lidi: v Jeruzalémě Filipa, rodem z Frygie, ještě většího barbara, než byl ten, který ho ustanovil.
- 23Na Gerizímu ustanovil Androníka, a k nim ještě Menelaa, který si nejsurověji ze všech vymáhal moc nad spoluobčany. K židům totiž choval odpor.
- 24Antiochos poslal také arcipadoucha Apollónia s vojskem dvaceti dvou tisíc mužů a s rozkazem všechny dospělé muže pobít, ženy a děti pak prodat do otroctví .
- 25Ten dorazil k Jeruzalému a předstíral pokojné úmysly až do svatého dne sobotního. Když uviděl, že židé slaví sobotu , nařídil svému vojsku nástup do zbraně.
- 26Potom dal pobít mečem všechny, kdo vyšli účastnit se této slavnosti; nato vnikl s vojskem do města a povraždil i tam veliké množství lidu .
- 27Ale Juda, zvaný též Makabejský, ještě asi s devíti dalšími , uchýlil se na poušť a se svými druhy žil v horách jako zvěř; živili se rostlinnou potravou, aby se neposkvrnili.
2. Makabejská 4