2. Makabejská 6
/b/Macc2/6
- 1Nedlouho potom poslal král starého Athéňana, aby přinutil židy odvrátit se od zákonů otců a nežít podle Božích zákonů,
- 2zneuctít dokonce jeruzalémskou svatyni a pojmenovat ji po Diovi Olympském, svatyni na Gerizímu pak pojmenovat po Diovi Pohostinném proto, že byli pohostinní obyvatelé toho místa.
- 3Těžký a odporný byl všem nápor tolikerého zla.
- 4Vždyť i svatyni naplnili pohané prostopášností a nevázanou bujností, hledali povyražení u nevěstek a na svatých nádvořích se pelešili s ženštinami; dovnitř vnášeli, co tam nepatřilo.
- 5I zápalný oltář byl přeplněn nečistými věcmi, které zákony zakazovaly.
- 6Nebylo dovoleno světit sobotu ani dodržovat svátky otců, ba vůbec se přiznat k tomu, že je někdo žid.
- 7Každý měsíc násilně nahnali lid na obětní slavnost králových narozenin, a když nadešla slavnost Dionýsova, nutili židy , aby s břečťanovými věnci oslavovali Dionýsa.
- 8Z popudu Ptolemaiova přišlo nařízení i do sousedních helénských měst, aby se s židy jednalo stejným způsobem, kdykoli se budou pořádat obětní slavnosti;
- 9ti, kdo se nerozhodnou přejít na helénský způsob života, měli být zabiti. Všem bylo zřejmé, že nastává čas velikého utrpení.
- 10Dvě ženy byly předvedeny před soud , že daly obřezat své syny. S kojenci u prsů je vodili veřejně městem a pak je svrhli z hradeb.
- 11Židé se sešli do blízkých jeskyní, aby tajně oslavili sobotu. Byli udáni Filipovi a společně zaživa upáleni, protože se z úcty k nejposvátnějšímu dni odmítli bránit.
- 12Nyní vybízím ty, kdo při četbě knihy došli až sem, aby se nedali zkrušit tím, co se stalo, ale aby pochopili, že to trestání nebylo ke zkáze, nýbrž k výchově našeho rodu.
- 13Je známkou velikého dobrodiní bezbožníkům, nejsou-li dlouhý čas ponecháni v pohodlí hříchu, ale postihne-li je vzápětí trest.
- 14Zatímco u jiných národů Hospodin trpělivě čeká, až se naplní míra jejich hříchů, a teprve pak je potrestá, s námi se rozhodl naložit jinak ,
- 15aby nás nemusel trestat později, až naše hříchy dosáhnou nejzazší meze.
- 16Proto od nás nikdy neoddaluje milosrdenství; svůj lid vychovává neštěstími, ale neopouští jej .
- 17Jen tolik budiž řečeno na vysvětlenou; po tomto krátkém odbočení pokračujeme ve vyprávění.
- 18Jistému Eleazarovi, jednomu z předních znalců Zákona, který byl pokročilého věku a ušlechtilých rysů tváře, otevřeli násilím ústa a nutili ho pozřít vepřové maso.
- 19On však zvolil raději čestnou smrt než život s potupou a dobrovolně šel na popraviště.
- 20Pokrm, který měl sníst, vyplivl. Těm, kdo zůstanou, tím dal příklad, jak odmítat zakázaná jídla i přes všechnu lásku k životu.
- 21Dohlížitelé nad bezbožnými obětními slavnostmi, kteří se s tím mužem znali ještě z dřívějších dob, ho vzali stranou a přemlouvali, aby si dal přinést kusy masa, z něhož má dovoleno jíst, aby si je sám připravil a přitom předstíral, že jí maso z obětí nařízených králem.
- 22Když to prý udělá, unikne smrti a pro staré přátelství s nimi dojde vlídného zacházení.
- 23On však učinil významné rozhodnutí, hodné věku a důstojnosti stáří, vznešených šedin a od mládí nejvzornějšího chování; zvláště pak dbal svatého a Bohem daného zákonodárství, když odpověděl, aby jej poslali do podsvětí.
- 24„Nesluší se,“ řekl, „abychom se ve svém věku přetvařovali, protože by mnozí z mladých soudili, že Eleazar se ve svých devadesáti letech stal odpadlíkem.
- 25Ty bych pro své pokrytectví a okamžik prchavého života hanebně oklamal a na své stáří tak přivodil potupnou skvrnu.
- 26A i kdybych pro přítomnost unikl trestu lidí, neuniknu rukám Vševládného, ať živý, nebo mrtvý.
- 27Proto se nyní statečně vzdávám života, abych se ukázal hoden svého stáří
- 28a mladým zanechal ušlechtilý příklad, aby ochotně a důstojně šli na smrt za vznešené a svaté zákony.“ To řekl a hned vstoupil na popraviště.
- 29Blahosklonnost, kterou mu ještě krátce předtím projevili jeho průvodci, se změnila v nepřátelství pro ta slova, která pokládali za šílenství.
- 30Když skonával pod ranami, se sténáním pravil: „Hospodinu, který má svaté poznání, je zjevné, že jsem mohl uniknout smrti; snáším na svém těle krutá muka bičování a v duši to rád vytrpím z posvátné bázně k němu.“
- 31Tak skonal a zanechal svou smrtí příklad hrdinství a památku ctnosti nejen mladým, ale i většině národa.
2. Makabejská 5